Doudlebsko patří mezi nejpozoruhodnější národopisné oblasti jižních Čech. Tradiční název je odvozen od starého slovanského kmene Doudlebů, který osídlil před více jak tisíci lety území říčky Stropnice, oblast okolo Vitorázské a Cáhlavské cesty mezi Vltavou a Malší, vrchy v okolí Ločenic a Todně až ke Strážkovicím a na jih za Pořešín, na sever k soutoku Malše a Vltavy. Časem se rozšířilo území až za Borovany, Trhové Sviny a Besednici. Na jihu a západě osídlili Doudlebané okolí Kleti, významnou oblastí bylo i takzvané Záhorácko a Závodácko - tedy okolí Zlaté Koruny, odkud pochází tanečníci souboru Soumrak, a okolí Křemže. Na severu tedy hraničí s oblastí Blat, na jihu vyplňuje cíp země končící Šumavou a hranicemi s Rakouskem a Německem.
Na Doudlebsku se vedle osobitého nářečí udrželo i překvapivé množství velmi starých zvyků, vyprávění, pohádek a pořekadel, množství písní tanců, produktů lidového výtvarného umění a lidových krojů. Na Doudlebsku se věnoval lid hlavně zemědělským pracem, chování dobytka a formanství. Docházelo tam často k vzájemným vlivům českého a německého obyvatelstva, které se jasně projevují i v lidovém umění. Ojedinělými lidovými zvyky jsou "Doudlebská masopustní koleda" i se svou starší fází "šavlovými tanci". Některé obyčeje a zvyky souvisely ještě s přírodním pohanským náboženstvím: vynášení Morany Královničky, vítání slunce a obyčeje související s hospodářským rokem, se zaměstnáním lidu - rybářské, slavnosti konopnické (sklizeň lnu a konopí).